Rozhovor Haló novin s Jiřím Machačem, občanským aktivistou z Tábora, organizátorem peticí a protestních mítinků proti Fialově vládě
Pustil jste se do velmi rizikové akce – protestních demonstrací na největší pražské ploše, Letenské pláni. Kde jste vzal tolik odvahy?
Pokládám situaci u nás doma, v České republice, za nebezpečnou. Z toho důvodu jsem zvolil místo, kde se může sejít velké množství lidí. Problémem není to, že by si lidé neuvědomovali situaci a nechtěli přijít a naši akci podpořit. Cenzura v oblasti Facebooku je však velmi tvrdá a pozvánky rychle mizí ze skupin. Jsou také lidé, kteří záměrně těsně před shromážděním vypouštějí nepravdivé informace o zrušení a podobně.
Přímo na místě na Letné jsou lidé skvělí, mají radost, že se za jejich zájem stavíme. Nabízejí pomoc s letáčky v místě bydliště, oslovují známé a šíří informace, že se shromáždění konají. To je jedna z nadějí. Další jsou noviny pravdivé jako ty vaše. Na podporu shromáždění byly zřízeny webové stránky https://shromazdeni-a-demonstrace-za-svobodu7.webnode.cz a transparentní účet 245664710/0600.
Demonstrace konáme na pražské Letné ještě 23. a 30. dubna (od 14 hodin), na něž zveme i vaše čtenáře a čtenářky, a 7. května plánujeme shromáždění v Táboře na Pintovce. Tam ve skupině stejně smýšlejících sestavíme plán, na jakém místě pokračovat. Nevzdáme to, nejde jen o nás, ale především o naše děti. To mi dodává odvahu.
Kde začal váš zájem o věci veřejné?
Po obecních volbách v roce 2014 jsem sestavil dvě petice – jednu za snížení ceny vody, v té době byla totiž v Táboře, kde žiji, nejvyšší cena vodného a stočného v České republice. A druhou petici za změny ve skladbě cen MHD Tábor. Požadoval jsem, aby děti do 15 let měly dopravu zdarma, dále jsem požadoval zrušení noční sazby, kterou firma Commet, jež provozuje MHD v Táboře, zneužívala vůči lidem vracejícím se z divadla. Totiž když cestující nastupovali do vozů městské dopravy, byla platná jiná cena jízdného, než když dojeli do poloviny trasy směrem na sídliště. Pro občany Tábora to bylo pobuřující. A také jsem požadoval snížení cen dlouhodobého (měsíčního až ročního) jízdného.
Všechny strany jdoucí do komunálních voleb tehdy měly v předvolební kampani podobné plány, ale po volbách zapomněly… No a těmito petičními akcemi jsem se tak nějak zakousl do veřejné činnosti.
Jak jste byl s těmito místními peticemi úspěšný?
Získal jsem téměř 4000 podpisů pod každou z petic a na pravidelné schůzi táborského zastupitelstva jsem petice předal a obhajoval. V MHD mi téměř úplně vyhověli, ale ceny vody změnili jen kosmeticky a na krátkou dobu.
V současné době jsem autorem petice Za potravinovou soběstačnost, kde jsou srozumitelně vypsány navazující požadavky k její obnově. Chci ji předat a obhájit v Poslanecké sněmovně, protože to je téma celospolečenské, dotýká se všech. Spontánně jsem v reakci na hrozivou sociální politiku vlády a na omezování lidských práv vytvořil petici za odstoupení vlády. Má být podpůrným nástrojem k dosažení demise.
Jak vy pociťujete problém potravinové soběstačnosti a co pak s podepsanými petičními archy učiníte?
Mám potravinářskou průmyslovku, obor cukrovarnictví. Měl jsem to štěstí, že jsem žil v době, kdy československý cukrovarnický způsob byl pojem v celém civilizovaném světě a kdy potravinová soběstačnost byla normální. Vždy budeme muset dovážet tropické ovoce a mořské ryby, to souvisí s naší geografickou polohou. Jinak však nahrazujeme českou kvalitu odpadem z Evropy. Až bude potřebný počet podpisů pod peticí shromážděn, jsem připraven petici odnést na podatelnu a obhájit ji ve Sněmovně.
Komunikuji s jednotlivými zemědělci, sám nakupuji přímo od pěstitelů. Podpisy na petici o potravinové soběstačnosti mi pomáhá získávat i část zemědělců. Moje vize je vytvořit takové podmínky, aby se nahradilo zahraniční zboží českým, a ve vyšší kvalitě, ale za stejnou nebo nižší cenu. Tam jsou zpočátku třeba dotace státu na vyrovnání podmínek se západní konkurencí.
Kde jste získal okruh spolupracovníků a řečníků, kteří vystupují na vámi pořádaných demonstracích? Jsou mezi nimi lidé širokého záběru a také kandidát na Hrad Josef Skála. Sbíráte i podpisy pro jeho kandidaturu, proč?
Od roku 2014 se zúčastňuji shromáždění, která mi připadají užitečná pro nás, běžné lidi. Pokud mohu, vystoupím, měním si s lidmi kontakty. Poslední dva roky jsem se více méně každý druhý týden zúčastnil nějaké akce. Setkal jsem se s řadou srdcařů, a to jsou lidé, které zvu na svá shromáždění. Všech těch lidí si vážím a oni to vnímají, proto se nám dobře spolupracuje!
Pan Skála mi padl do oka jako skromný, schopný člověk, a vyjde-li to, stane se prezidentem, na kterého občané budou hrdí. Lidé okolo mě, ti, co vystupují, i ti, co si povídají mimo mikrofon, mi dávají elán a odvahu.
Neskrýváte, že jste upřímný vlastenec, nosíte i odznaky s naší trikolorou. Jak chápete tento pojem, neboť v současné době je často vlastenectví zaměňováno za nacionalismus, což je zvláště v krajní podobě nežádoucí. V čem se projevuje vaše české vlastenectví?
Vlastenectví, hrdost na svou vlast, neznamená opovrhování jinými národy. Skutečný vlastenec je přátelský ke všem slušným lidem. Tak jako každý z nás má svou maminku, která ho přivedla na svět a vychovala z něj osobnost, tak v širším smyslu je naší matkou rodná zem. Ctíme ji, milujeme a jsme na ni hrdí. Jsme především Češi, Moravané a Slezané, a potom až Evropané. Ne nadarmo vídají lidé na mých shromážděních mnoho českých vlajek. Je to symbol naší země a jsme na svou vlajku hrdí. Znevažování našeho národa a poklonkování zahraničí je trapné a pochází i z nedostatku vlastní sebeúcty. Takové lidi lituji.
Souvisí vaše vlastenectví také s husitskou tradicí města, kde žijete?
Husitství je nedílnou součástí českých dějin. Plyne z něj také poučení, že husité mohli vzdorovat vojskům z celé Evropy, dokud byli jednotní. A toto, prosím, podtrhuji – dokud byli jednotní.
Přihlížejícími policisty byl odveden stranou a jimi ztotožněn (jak říkají ve svém jazyce) jeden z řečníků na vašem dubnovém mítinku na Letné. Pak jim musel na policejní kameru vysvětlit svá slova o válce na Ukrajině a předtím o válce na Donbase. Je v naší zemi svoboda slova?
Oním mužem byl Marek Adam, táborský rodák, učitel ze Soběslavi. On řekl svůj názor! To, že česká vláda vytvořila prostředí, kde se o řadě věcí musí mlčet nebo lhát, je jedním z důvodů, proč musí podat demisi. Předpokládám, že Marek Adam nebude potrestán. Ústava ve své části o svobodě slova má vyšší právní váhu než nařízení.
Vaše demonstrace mají motto: »Máme dost prolhané vlády, nepřestaneme, dokud neodejdou! Demisi, nové volby!« Co všechno požadujete?
Motem mého shromáždění v sobotu 9. dubna byla demise vlády, protest proti zdražování a právě za svobodu projevu. Je to také reakce na to, co se dozvídám o porušování tohoto ústavního práva. Za poslední dva roky si soudní lidé zvykli, že pravda je přesně pravý opak toho, co jim vnucují média. V tom mají jasno.
Ceny vstupů se prozatím ještě nezměnily, ale obchodní řetězce ceny všech komodit zvyšují! To je odporné a vláda ve službách zahraničních korporací nám není ochotna pomoci. Vláda Petra Fialy je nejprodejnější a nejprolhanější z celé Evropy a v celých dějinách naší země. Nouzovým stavem a pandemickým zákonem si vytvořila prostor pro, promiňte mi ten expresivní výraz – teror. Pud sebezáchovy nutí občany se vládě postavit a svrhnout ji. Korespondenční volby, volební právo cizinců a lidí, kteří zde nežijí, možné podvody při rozdělení voleb na dva dny, to vše je hrozba. Musíme se bránit, nebo námi následující generace budou právem pohrdat.
Je možné dosáhnout míru dalším dodáváním zbraní do války samotné? ČR dodává na Ukrajinu zbraně, začalo to municí a nyní jde zřejmě o tanky, ačkoli ministryně obrany je v tomto dosti nekonkrétní a tajemná.
Míru nelze dosáhnout dodáváním zbraní. V tomto případě to může přispět i k přitvrzení ze strany Ruska. Vzpomeňme si na vedení války Spojenými státy, kobercové nálety, napalm… to vše nedávno!
Takže přejme si, aby boje skončily. Aby se ukrajinští běženci vrátili domů budovat svou vlast, uvolnili byty českým rodinám a dávky potřebným. Myslím si také, že problém je také to, že mnozí z ministrů nemají dostatečnou odbornost na výkon své funkce.
Monika HOŘENÍ
PetJednaLenin
1500 RUZZAKU V UKRAJINSKYCH MARNICICH.
“Za ruského impéria a hlavně za SSSR vznikla tradice mít nepřátelský vztah k mrtvým vojákům. Na území Ruska jsou dodnes nepohřbení vojáci WW II. Dodnes různé skupiny nadšenců hledají lidi vykopávají kosti. Je to takový zlý sen. Už Suvorov říkal, že válka neskončila, dokud nebyl pohřben poslední voják. Takže ta válka neskončila, dokud nebude pohřben poslední voják. Fráze připisovaná Žukovovi “Ženské porodí nové”, kterou ale Žukov neřekl, plně odráží opravdový vztah k životu vojáků.”